Minulý díl jsme si ukázali, jak v co nejlepší možné kvalitě dostat své placky do počítače. Máme teď někde osamocenou složku se soubory, navíc oddělenou od zbytku naší hudební sbírky. A že je to možná i dobře? Že je v té složce strašný nepořádek? Inu, pár tipů, jak si uspořádat své hudební klenoty + přiřazení přebalu.

Valná většina uživatelů dnes skladuje svou hudbu ve složce Hudba v Dokumentech. Je to i logické, a když už se nám ta možnost nabízí, proč se jí nechopit. Je tu ovšem riziko, že při přeinstalaci systému se smaží celé Documents & Settings, do které samozřejmě spadá i tato složka. Dále je možnost, že složka vám přestane stačit - díky své lokaci může po čase dojít k zaplnění disku jinými programy. Proto já osobně mám celou svou hudební sbírku ve složce jako každé jiné. Máte jistotu, že tam stále bude a dost možná to bude i pro někoho rychlejší pro hledání.
Struktur pro skladování hudby je samozřejmě spousta. Nejoblíbenější a nejčastější je však následující řetězec - Interpret/(Rok) Album. Používá se i např. [Rok] Album nebo také úplně jiný styl - každé album má svojí extra složku, tzn. že vaše knihovna by vypadala přibližně jako D:/#HUDBA/Foo Fighters - [2007] Echoes, Silence, Patience & Grace. Osobně preferuji jednu variantu, mám rád všechna alba pod jednou střechou.
A co se soundtracky a různými kompilacemi? Já použivám variantu vlastní složky, takže mám např. D:/#HUDBA/O.S.T. - Transformers (2007). Výhoda tohoto způsobu je, že přesně víte, kde máte soundtracky. Dále lze použít náročnější metodu, a to ukládání pod vlastní interprety. Máte-li třeba soundtrack k The Simpsons Movie, za kterým stojí Hans Zimmer, můžete mít prostě Hans Zimmer/The Simpsons Movie Soundtrack (2007) či podobné varianty. Co s kompilacemi? Je takový uznávaný standard, že máme-li na albu několik interpretů, používá se anglické Various Artists nebo jen VA. S takovou složkou opět zacházíme jako s vlastním autorem, můžeme ji ale umístit třeba až na vrch (přidáním např. # před název). Pak můžeme mít Various Artists/(2006) MTV2 Headbangers Ball - The Revenge nebo třeba i Various Artists/(2007) The Simpsons Movie Soundtrackapod.
Před pár lety to byla rarita, dnes je to bez nich nepříjemné. Stahovat si přebaly k albům se začlo rozmáhat až s iPody 5. generace, které je zobrazovaly. Přebal se pak ve složce rozhodně neztratil - zobrazoval se v Průzkumníkovi, používal ho základní Windows Media Player, foobar2000 i WinAmp, o MP3 přehrávačích nemluvě. A koneckonců, není to i mnohem hezčí, pást se zároveň očima?
Nejjednodušším získáváním obalů alb je prosté Googlení obrázků. Není to ovšem zaručený zdroj a nemusí to být zrovna kvalitní (snažte se mít alespoň obrázky 300×300). Proto vznikla stránka AlbumArt.org, která vyhledává na velkých internetových obchodech a vytahuje samotné obrázky. Také to ovšem není stoprocentní a proto využívám služeb malé utilitky Album Art Downloader. Ta do svého vyhledávání zahrnuje i různe stránky s diskografiemi apod. Protože ovšem používá obyčejné vyhledávání, občas se vloudí mezi obrázky nějaký ten nechtěný, popř. jich může nalézt stovky, ale žádný relevantní. I tak je to dnes asi nejpohodlnější cesta, jak získávat obaly k nahrávkám.
Když už máme potřebný obrázek nalezený, musíme se postarat, aby byl použitelný. Obrázek musí být ve formátu JPG (pozor na koncovku .jpeg) a musí být pojmenován jako folder. Je přípustné i např. front.jpg, ale není zaručená kompatibilita se všemi možnými zařízeními, folder.jpg je takový nevyřčený král.
Doufám, že těch pár rad vám pomohlo ucelit představu vaší ideální hudební knihovny. Příště se podíváme, jak nejlépe otagovat naše soubory a jak proveřit jejich kvalitu.
Komentuj