O albu: El Ten Eleven - These Promises Are Being Videotaped

Letošní počin amerického dua El Ten Eleven může i na trénovaného člověka zapůsobit trošku nezvykle. Oproti dvěma předchozím deskám, které byly lehce načichnuté math rockem a ještě méně elektronikou, je totiž These Promises Are Being Videotaped hotová techno nahrávka. Semtam jsem se nemohl ubránit pocitu, že se Američané dali do kupy s Daft Punk, a vytvořili tak hodně chutnou směs elektronického cítění a uspěchanějšího post-rockového konceptu.

Bylo to pro mě opravdu překvapení. Sotva jsem pustil úvodní Jumping Frenchmen Of Maine, celkem jsem se podivil, jak zvuk dospěl a oživil. Zatímco předchozí El Ten Eleven a Every Direction Is North jsem od sebe dokázal rozeznat vcelku špatně, na této desce je tolik nových, ale přitom vlastních prvků, které z ní dělají specifický materiál v diskografii El Ten Eleven. Druhá I Like Van Halen Because My Sister Says They Are Cool (kam na ty názvy chodí) dokáže připomenout starší tvorbu, ale zase uslyšíme elektroniku ve větším zastoupením. Zvuk je pak o něco živější, ale stále bezpečně poznáte, o jakou skupinu se jedná. Fat Gym Riot se sice pomalu rozjíždí, jenže se po chvíli promění v hodně příjemně odsypávající skladbu, která už na syntetizátory tolik nespoléhá. I tak ale zvuk nijak neunavuje a baví. Konec už jen uvádí následující skladbu, Adam And Nathan Totally Kick Ass, která má nebezpečně nakažlivý hlavní motiv. Jen co se vám ohraje, v polovině začne jinak a nanovo. Bohužel, na konci písnička vypadá jaksi nedomrle, zkrátka jí něco chybí. Podobný pocit může člověk zažít i u K10. Skladba mi přijde taková do počtu. Občas se mi dokázali vybavit Battles, ale moc to písničce nepomohlo. Takové nemastné, neslané. Paranoid Android je spíš takový bonbónek na tracklistu alba. Kraťounký cover veleznámé skladby Radiohead je spíš pro takové nedočkavé typy, které šest minut v originálním pojetí štve. Americká dvojice samozřejmě vzala cover po svém, tudíž žádný zpěv, značně zastřené kytary a minimální příspěvek ze syntetizátoru. Ale povedený kus, což o to. Chino je hodně odpálená, na nic nečeká. Hodně dynamická skladba. Povzbuzení před koncem. Bez nějaké výrazněší elektroniky. Ani ne dvouminutová Numb Tooth je rozloučením z rychlíku. Bohužel, trošku mi to opět zapáchá horkou jehlou. Invencí se na ní také šetřilo.

I když se může zdát, že jsem novou desku Američanů celkem zdrbnul, není to moc pravda. Najdou se slabší články, ale dohromady mám z alba dobrý pocit. Hodně dobře se to poslouchá, neohraje se to kupodivu tak rychle jako předchozí dvě alba kapely a čiší z toho snaha o nějakou změnu a nový pohled na jejich sound. Přisypaný pytel elektroniky určitě neplechu nenadělal, ale leckdy si do toho El Ten Eleven nenechali kecat a hráli si tu svou. Jako celek to beru tedy spíš jako mezičlánek a příští album by už mohlo být prosto nějakých kiksů. Uvidíme.

Moje hodnocení » 6/10