Sice jsem zaspal, otálel jsem se svým názorem, ale je to tu. Sólovka frontmana světoznámé kapely System Of A Down vyšla již před měsícem a jako trakař z čistého nebe narušil celkem poklidnou scénu rockové hudby. Je to zkrátka pecka jako z ňákýho ovoce, úměrně velkýho krávě.

Že přeháním? Ale kdeže. Po prvních singlech Empty Walls (video) a The Unthinking Majority (video) se objevily hlasy, že to bude další “systemácké” album. Inu, není.

Sólové album Tankiana je opravdu sólové. Většinu instrumentů hraje celou dobu on sám, sám si ho produkoval, v podstatě ho i sám vydal - tak moc je šikovnej. Holt už se umí v hudebním businessu ohánět :) Na albu mu pomáhalo pár lidí, např. bubeníci John Dolmayan (SOAD) a Bryan “Brain” Mantia (ex-Primus/Guns N’ Roses) či mladičký violista Antonio Pontarelli. A navíc ke každé písničce na CD bude vytvořen klip.

Ale k obsahu. Ať si pesimisti říkali po prvních vydaných skladbách co chtěli, já jsem si je sakra oblíbil. Empty Walls mě tak dostala, že jsem si z klipu vykusoval písničku samotnou a v mrzké kvalitě jsem ji neustále točil v přehrávači. U The Unthinking Majority se situace opakovala, stejně jako s nadešlým a skvělým klipem k Saving Us (video). Jakmile vyšlo celé album, všem kecálkům o dalším albu jak od “systémů” spadl hřebínek. Jediné první dvě skladby svou razancí a rytmikou dávají znát, v jaké kapele Serj působí. Ovšem zbytek se nedá srovnat. Hudba není tolik “vystřelená z praku” jako u SOAD. Skladby začínají melodicky, většinou klavírem nebo lehkým vydrnkáváním na kytaru. Rozhodně se nedá mluvit o nu-metalu, sound desky se mísí někde u alternative metalu, experimental a art rocku. Je to úžasně melodické, ale přitom dravé a důrazné. Připojte ještě úžasný Tankianův hlas a máte dílo, které určitě aspiruje na účast v Top 5 albách pro letošek.

Nejen, že se Serj v textech dotýká dnes ožehavých témat, ale podává to v tak chutném obale, že to začne zajímat kohokoli. Není jiné cesty, než toto CD doporučit každému, komu je rocková hudba příbuzná. A to jakákoli. Jako šušeň na steaku však působí skladba Praise The Lord And Pass The Ammunition. Vůbec jsem nepochopil co to má být. Hip-hop, funk? Netušim, ani se nesnažím - prostě skipnu. Na jinak perfektní placce to kazí dojem, ale ten zbytek určitě poslechněte.

Moje hodnocení » 9/10

pridej.cz