Protože se moje oblíbená sluchátka Sennheiser PX100 jela podívat do Brna, jak vypadají reklamační technici HiFiShop.cz, vypůjčil jsem si Koss Spark Plug od své drahé polovičky. Samozřejmě mi to nedalo a velerád se s vámi podělím o svůj postoj k těmto špuntům.

Koss Spark Plug jsou nástupci vcelku oblíbených The Plug. V době, kdy in-ear řešení ještě chodila v plenkách, se tak jednalo (alespoň na českém) trhu o jediná
sluchátka, která se zaváděla přímo do ucha. Plugy jsou oblíbené hlavně pro svou izolaci od prostředí. Molitan, navlečený na měniči, se musí před zasunutím do ucha zmuchlat, načež se uvnitř rozepne a vyplní tak celý zvukovod. Z toho pak plyne ona lepší izolace od okolí, nepotřeba hnát hlasitost do závratných hodnot (ba se to nesmí) a koneckonců měla sluchátka i dobrý zvukový přednes. Prý.
Nikdy jsem in-ear sluchátka neměl, takže když jsem si poprvé Kossy „nasadil“, byl jsem docela překvapen. V tom špatném slova smyslu. Musím říci, že Koss Spark Plug jsou docela objemné, a tak teď lituji, že jsem je své ženě, chuděrce, dal pod vánoční smrk. Do jejího ladného ženského ouška se prostě takový molitanový mutant nemá šanci nacpat. Že by chlapská záležitost? Abych pravdu řekl, já si sice dokážu Plugy ucho zašpuntovat statečně, ale stále mi pak z něj trčí celkem povážná část. Má to tak být, nemá? Od okolí jsem však odříznut naprosto. Výhody jsou nasnadě. Nejen, že neslyšíte rozhovory důchodkyň o té naší mládeži, ale dámy do své konverzace nemusí zahrnout kritiku o hodnotě vaší reprodukce, protože neni totálně slyšet, co posloucháte. To však může být i problém – párkrát se mi totiž stalo, že jsem zapomněl vypnout přehrávač a pokud by nebyl v bytě naprostý klid, přehrávač by tam hrál dodnes.
Když jsem pustil první skladbu, nadšený jsem rozhodně nebyl. Kossy jsou zkrátka obecně přebasované, ale co jsem slyšel s Plugy, to zatím nemělo obdoby. Hudba je opravdu hluboce ponořená do basů, výšek by člověk pohledal. Středy jsou také velmi pohlcené nižšími spektry, a tak nám nakonec zůstává nebarevný, za to ale hutný přednes. Po nějakém týdnu nošení si na tenhle „zahučený“ zvuk člověk navykne a už mu nepřijde tak nepřesvědčivý. Měl bych být ale objektivní, nebudu o Spark Pluzích pět chválu. Jsou to zkrátka hodně přebasovaná sluchátka, ve kterých se ostatní spektra hodně ztrácejí. Aby je člověk slyšel, musí si vyhrát s ekvalizérem anebo si dát reprodukci hodně hlasitě. Jenže to vám pak pukne hlava…
Co bych ještě sluchátkům vytknul, je zaručeně nezašmodrchávací povrch kabelů. Zatímco u PX100 zkrátka sluchátka vytáhnu, zapojím a jedu, u dnešních Kossů mi trvá klidně i dobré tři minuty, než sluchátka rozpletu. K nevýhodám přidávám jistou nepohodlnost, to je však subjektivní. Pro mě byla in-ear sluchátka spíš nezvyk, každopádně i po dvou týdnech mě z nich dokáže rozbolet hlava.
Koss Spark Plug si holt koupí leda lidé, kteří vědí, do čeho jdou. Ostatní mohou být překvapeni jejich přehnaným basovým přednesem a nepohodlností, pokud je vůbec do ucha nacpou. Hrají samozřejmě mnohem lépe, než kdejaké pouťovky od Geniusu, ale přece jen, ty basy… A já se ti tak, Danielko, omlouvám, že jsi dostala takový šunt :)
