Na Internetu se v květnu objevila nová služba. Je to obdoba kdysi tak oblíbených a (myslím si, že) rychle zapomenutých Tumbleblogů. Tato mikroblogovací platforma sloužila k pouhému postování videí, obrázků a článků, které přišly uživateli zajímavé nebo se nějak týkaly jeho zaměření. Posterous přidal v podstatě jednu jedinou funkci, ale rozjel tím další vlnu.
Abych pravdu řekl, Tumblr jsem používal malinkatou chvíli, když byl ještě v plenkách, takže místo porovnávání a možného kálení si do úst, vynesu do nebes pouze možnosti Posterous s vědomím, že ze sebe udělám možného debila.
Celá služba staví na tom, že všechny příspěvky se na váš „blog“ dají posílat e-mailem (proto POSTerous). Založíte si zkrátka svůj prostor, a pak jednoduše posíláte na post@adresavašehoblogu.com. Bohužel se na tomto prvku staví až moc, takže když chcete zveřejňovat příspěvky hlavně přes webové rozhraní, administrace vám pořád bude nutit e-mail. Což mi přijde naprosto stupidní – proč bych se logoval na web, když jsem to mohl poslat poštou? Krom e-mailu nebo přímého webového přístupu můžete posílat příspěvky i přes Twitter, telefon (na iPhone aplikace PicPosterous) nebo třeba i přes API. Tady se toho autoři moc nebáli a cokoli má přístup na web, dokáže to odesílat data i sem.
Druhou hlavní vlastností služby jest to, že příspěvky dokáže rozeslat na všechna další nádraží. Na Facebook, Twitter, Flickr, YouTube a na mnoho dalších. Jen pozor, protože Posterous si sám při prvním přihlášení odchytne některé účty a začne tam posílat. Pak se velice snadno stane, že se vám zahltí všechny vaše kanály příspěvky odsud. Na to tedy dávejte bacha. Co je zase příjemné, že tato feature se dá lehce modifikovat, takže si pak můžete nechat posílat na Twitter velice střídmou zprávu. A samozřejmě se dá vypnout.
Dalšími plusy budiž nepotřeba registrace, služba podporuje Facebook Connect. Dále pak podpora pro Tumblr témata a jejich snadné upravování (včetně CSS), provoz na vlastní doméně nebo možnost kolaborace na jednom blogu. Implementovány jsou i záležitosti jako Google Analytics nebo FeedBurner. Všechno je samozřejmě zdarma a dokonce bez reklam. Je to zkrátka taková „uvolňovací“ služba, když vám už Twitter nestačí, ale na blog to nemá váhu.
