Recenze: Billy Talent – Billy Talent III
Po třech letech vydává tahle moje veleoblíbená kanadská kapela další desku. Na pražském koncertě s Anti-Flag zahráli poprvé song Turn Your Back, který mě vůbec, ale vůbec neoslovil. Čekalo se a čekalo, až se pak na světě ukázal druhý singl Rusted From The Rain (video), který mi trošku zvedl náladu. Starý dobrý feeling a sound, podle kterého Billy Talent poznáte na hony daleko. Jen se tolik neřvalo a zdálo se to býti klidnější.
Po pár posleších jsem zjistil, že skladba je prudce nakažlivá, a že se na album nemůžu dočkat jak pes na kost. A když se mi dostalo poprvé do ruky (do uší), byl jsem trošku zklamán. Poprvé projelo jen tak. Podruhé. Potřetí. No a pak zlom. Nejelo mi doma nic jiného. Je to prostě naprostá bomba, co vám budu vyprávět. Nejedná se sice o žádnou přelomovou událost v diskografii Kanaďanů, ale fanoušky odvaří. Můžete argumentovat, že pánové se nikam neposunuli, že jejich zvuk nedospěl a bla bla bla. A kam by měl furt dospívat? Yeah Yeah Yeahs vyšvihli poslední It’s Blitz jako příšerný mix diska, synthpopu a vzdáleně připomínajícího indie rocku, noví Sunshine jsou pořád „party“ kapela a rozloučili se nadobro se svou temnou stránkou a tak bych mohl pokračovat dál. Jsem prostě nadšen, že si můžu dnes poslechnout nový materiál, který disponuje veškerými prvky, díky kterým ho tak zbožňuju. Billy Talent III je prostě nahuštěna chytlavými kytarovými riffy a melodiemi, skvěle dynamickými bicími a fantastickým Benjaminovým zpěvem. Jen se tolik neřve a hudba se zdá být méně agresivní. Pokud se vám líbila obě předchozí alba, bude se vám zaručeně líbit i tohle. Tvrdší punk rock, chcete-li, melodičtější post-hardcore, je-li libo.
Čtveřice ničím nepřekvapila. A já zvolávám: hurá! Připravili desku se všemi ingrediencemi, které mají mazlíčkové rádi. Když jsem tak postupně lafiskoval tracky z alba na Last.fm, zjistil jsem, že je mám označeny v podstatě všechny. A není se čemu divit. Je to prostě starý dobrý sound kapely, který trošku možná někde zlehka zjemnil, ale je to pořád skvělá jízda s fantasticky splašenou basou, energickými bicími, brilantní kytarou a extázním vokálem. Nasajte atmosféru alba skladbou Tears Into Wine a už si zaškrtněte datum vydání. 14. července to všechno propukne.
skvělá recenze, už se taky těšim. Rusted from the rain je přesně takovej song, jak si ho popsal – neskutečně chytlavej. Možná sem špatně čet, ale řikáš že Billy Talent nevyspěli, já myslim že právě tím, že mín řvou jsou vyspělejší . . . můj názor ;). S pozdravem Rob
Mně zrovna se tohle album nelíbí. Taky jsem fanoušek, čekala jsem netrpělivě, ale co je pro tebe plus (jakože jsou uklidněnější a neagresivní), to já považuju za mínus a projev … stárnutí? :) Myslím že u nich je uklidnění na škodu. Přála bych si aby se vrátili do starých kolejí, kdy to mělo grády a kdy to byl zkrátka hukot. Navíc… nerada škatulkuju, ale napadlo mě to hned, že tohle už s punkem nemá moc co dělat. Doufám, že další deska bude bude zase pořádný nářez s ječákem.
Jinak recenze pěkná, hezky zpracovaný :)
Vynikající album a podařená recenze.:-) Cd si určitě koupím, nejvíce se mi líbí skladba Devil on my shoulder, to je fakt něco.:-P Těším se na koncert, určitě si je nenechám ujít, loni v praze to bylo super.
P.S.: Ta CAPTCHA je fakt přinejmenším otravná. :D
BT poslouchám už dost dlouho a podle mně je nejlepší album II. Tam je každá píseň něčím originální, chytlavá melodie atd. První tři songy nemají chybu, hlavně This suffering je úžasná. A pasáž kde se zpívá need a friends je bombastická. III. není propadák, ale je to změna ke klidnějším vodám. Poslední dva songy se mě zdají být zrcadlové. Jinak jsou tam kvalitní songy jako Saint Veronika, White sparrows, Devil on my shoulder a Pocketful of dreams. Tak se těším na další album, kde to kluci opět rozbalí do ruda :D