Velkolepá akční závodní hra, kterou jsme tiše záviděli všem konzolistům, konečně dorazila do světa PC. Její otcové z Criterion Games překopali celý pátý díl se všemi doplňky, a tak jsem s nadšením očekával, až budu moct okusit první kilometry.
Pokud snad sérii Burnout neznáte, může vás hra velice překvapit. Není totiž pojata tolik vážně jako poslední kousky Need For Speed. Tady jde díky bohu o čistou zábavu a požitek z hraní, než strašně „fikané“ zápletky a automobily z pancíře. Ve hře si nic nevytuníte, nic si nekoupíte, zato budete jezdit neustále s nitrem naplno a prorážet všechno, co se vám postaví do cesty.
Přímo do hry se dostanete během několika okamžiků. Neuvidíte žádné „filmové“ cut-scény s „herci“. A díky bohu za to. Hra má otevřený svět, je dost členitý, a i když se může některým zdát malý, za sebe mohu říct, že je tak akorát, abyste se tam vyznali a aby vám zároveň nepřišel po hodině oježděný. Na mapě najdete 8 hlavních objektů, kteří tvoří zároveň 8 cílových pásek. Vždycky tak jedete jen a pouze do jednoho z těchto osmi míst. Hrůza? Jenže na každé křižovatce (a to fakt) najdete vždy nějaký závod. Takže pokaždé startujete odjinud a pokaždé si musíte sami najít nejlepší cestu. To bohužel občas jde hůř a nejednou jsem se tak dostal údajnou zkratkou na úplně jinou silnici, která vede kolem cíle notným obloukem. Hra se vám snaží napovídat, na každé křižovatce vám zvýrazní správnou odbočku, nicméně v té ohromné rychlosti to občas je těžší ukočírovat.
A propos – automobilů je ve hře přes 80, což je sakra slušný počet. Některé se sice opakují, nicméně krom šasi nemají nic společného. U automobilů se rozeznává rychlost, velikost nádrže na nitro, síla a typ žhavení nebo-li čím si nahrabáváte nitro. Takže svoje si najde kdokoli. Buďto můžete mít silnou a tuhou káru, se kterou při ničení protivníků stoupá nitro ohromnou rychlostí, anebo například hbitý a nízky speedster, který nabíjíte skoky a drifty.
Ve hře je krom normálního závodu také závod o přežití (jste sledováni dvěma super odolnými auty, která se vás snaží zničit), stunt mód (musíte dosáhnout určeného skóre skoky apod.), noční jízda (projet checkpointy do časového limitu) anebo můj oblíbený takedown, kdy jde o zničení minimálního počtu aut za časový úsek. Ničení protivníků je ve hře na denním pořádku, setkáte se s ním snad v každém závodě a taky proč by ne, když je to tak ohromná zábava. Nemluvím tady o nějakém následovníku FlatOutů, jen rád konečně vidím AAA titul, ve kterém se toho nebojí. Každá srážka je zpomalená a detailně si tak můžete vychutnat tu destrukci. A musím říct, že model poškození je velice reálný a věrohodný. Deformace karoserie je naprosto fenomenální a doposud jsem podobnou neviděl. Občas se mi zdála na některých místech přehnaná (srážka s obyčejným autem má mnohem horší efekt jak srážka s protivníkem), ale jinak je to prostě skvělá zábava a pastva pro oči.
Grafický engine je sice už letitý (běží na něm plno konzolových her, z PC scény pak například Tony Hawk 4 nebo kill.switch), ale co mi dokázal vykouzlit na monitoru, byla paráda. Krajina pravda trošku skomírá, nicméně v tom ohromném letu scenériemi si toho snad ani nevšimnete. Automobily jsou celkem povedené a ostré, žádné podivuhodnosti ála NFS. Dneska by si člověk mohl postěžovat, že hra vypadá jako z roku 2006. A dobrá, jako GRID to nevypadá, ale má to dle mého mnohem slušivější a živější kabát než příšerné NFS: Undercover. Koneckonců je to hra vyvíjená na Xbox 360 a koneckonců si tak hru může vychutnat pomalu kdokoli na plné rozlišení a s plnými detaily. Takže já toto hodnotím kladně.
Hudba je bohužel velice snadno zapomenutelná. Hlavním motivem je samozřejmě Paradise City od Guns N’ Roses, kterou vždy uslyšíte jako první skladbu v menu a ve hře. Bylo mi to trošku líto, v tomhle u mě pořád vyhrává série NFS. Hudbu navíc posloucháte jakoby z vašeho automobilu, takže když jsem si vybral macaté SUV, z hudby mi zbyly akorát nízké tóny a huhlající zbytek. Škoda.
Ze hry jsem zkrátka nadšen. Konečně další hra po FlatOutech, která to nebere moc vážně a spíše než na srdcervoucí příběh a nablýskaná auta se soustředí na zábavu a na hráče. A upřímně mi je docela smutno, když vidím, jak se lidé baví na konzolích a my se vždy jen modlíme, aby to někdo dobře zkonvertil pro počítače. V Burnout Paradise se zkrátka člověk nenudí. Ničit billboardy, porážet časy soupeřů, nacházet zkratky. Pořád je co dělat, pořád to člověka baví. Hlavně ten ohromný pocit z rychlosti, takový jsem u hry ještě nezažil. Je to prostě pecka a já se jen modlím, aby další díly potkal stejný osud a já si je mohl vychutnat opět na PC.
