Stává se (a je to dobře), že se ve východní Evropě semtam najde kapela, jejíž um nebezpečně připomíná a dohání velké kapely jako EIST nebo například Mogwai. Z Polska třeba California Stories Uncovered, z Ruska zase Everything Is Made In China. Dneska tu je deska od jižnějších Evropanů. Z Maďarska se představují pozvakowski.. A jaká je jejich v pořadí už třetí deska?
I když je možná šest skladeb na celé album málo, pánové to dohání svým nasazením. Hned první Jasa musí každého příznivce post-rocku uzemnit. Téměř dvouminutová příprava dynamickými bicími a slibnou baskytarou se zlomí v nepředstavitelnou vlnu zvuku, která vás donutí otočit hlasitost doprava a pouštět si skladbu pořad dokola. Subjektivně je to zlatý hřeb desky, opravdu. Naprostá bomba. To následující Tjn se už s posluchačem tolik nemazlí. Po pár vteřinách začne bez jakéhokoli varování zvuková smršť, bohužel, bez nějaké větší invence. Má to náboj, leč nevyužitý potenciál. Jaká to škoda. Kdybych chtěl být skeptický, tak nazvu další skladbou Tester jako „generic post-rock song“. Osmiminutová stopáž není nic překvapivého, stejně jako koncept. Od začátku vás kapela lehce kolébá, leč rozhodně neusnete. Budete se pohupovat a pokyvovat si do toho chytlavého rytmu, až se ke konci všechno zvrtne a pánové začnou drásat svoje nástroje jak to jen jde. Jedna z ukázek, proč má post-rock takovou sílu. Track7 je jen taková sedmiminutová rozehra. Pohodička, žádné nájezdy nebo zabijácké zakončení. Bez nějakého konceptu nebo šablony. Jakoby každý člen hrál něco svého a pak voilá… Předposlední Bifocal mate tělem. Zatímco se ze začátku jeví jako nějaké shoegaze s prvky mathu, po polovině se to samozřejmě změní a Maďaři nás nešetří. Hutný a těžký sound, bohužel už ne tak chutný jako předchozí Jasa anebo Tester. Poslední minuta sice pozvedne skladbu na vyšší příčku, nicméně ostatní pětina skladby už tak skvělá není. Škoda. Poslední Slalom na mě působí rozporuplně. Zatímco několik prvních minut se veze v kolejích dynamického nájezdu, místo nějakého kulervoucího zakončení se dočkáme akorát zmatené hry a ticha. To mi zrovna nesedlo.
Z Maďarska k nám tak doplula věc, která dokazuje, že i papíroví ňoumové, dokáží sáhnout svým zvukem a mixáží hodně vysoko. Deska má nápad a náboj, skvěle se poslouchá a člověka baví. Nicméně, dnes zapadá Microtron do šuplíčku s post-rockem, který jsme již slyšeli a dosti lidem tak přijde nezajímavý. pozvakowski. nepřidali do svého projevu nějakou originalitu, avšak i přesto dokáží svou hudbou zaujmout. Velmi dobrá deska.
Předchozí dvě alba Sinus a Transistor lze stáhnout ze stránek kapely.
Moje hodnocení » 7/10
Pokud vás recenze navnadila a chcete slyšet víc, díky agentuře Letmo se vám to může poštěstit. Díky nim totiž už tento čtvrtek vystoupí pozvakowski. spolu s americkými Religious Knives a portugalskými Gala Drop v pražském Chateau l’enfer rouge. Pokud tedy chcete uvidět naživo dobrý post-rock a omrknout si místo, kde vystoupí 19. 10. vystoupí Caspian s FDK, určitě doražte. Více na Last.fm.
