Dva roky po skvělé a hitovkami narvané desce The Sufferer & The Witness přicházejí tento říjen američtí Rise Against s již pátým LP. Poslední placka obsahovala pecky jako Ready To Fall, Injection nebo kultovní Prayer Of The Refugee, a tak se slechy fanoušků upínaly na nový materiál. Album se po vydání vyhouplo ihned na třetí místo v Billboard žebříčku alb s 65.000 prodanými výlisky. Což vypadá hodně slibně.
Jenže díky mým přehnaným očekáváním jsem si první poslech samozřejmě zkazil. Nic mě vyloženě nechytlo a desku jsem po pár kolech vypl. Nedávno jsem se ovšem přistihl, jak se snažím vzpomenout na jistou melodii a voilá – klapka, Appeal To Reason podruhé. Teď už jsem kluky prokoukl a můžu rovnou říct, že se jedná o parádní melodic hardcore album. Timův skvělý hlas, který bych mimochodem zařadil jako druhý nejlepší (hned po Chesterovi z Linkin Park), táhne každou skladbu a dodává Američanům jejich vlastní a nepostradatelný image. Nicméně kytarové riffy jsou pořád pěkně řezavé, leč neuspěchané, stejně jako je basa výraznější a bicí naprosto fenomenální. Tak dobře, onen fámozní sound Rise Against bychom měli, ale co tvorba samotná? Úvodní singl celého alba, Re-Education (Through Labor), se vám do hlavy zareje již po pár posleších a vlezlá melodie s ještě vlezlejším zpěvem vám nedají pokoj. I když skladba samotná přímo nepřipomíná nic konkrétního ze starých věcí, bezpečně poznáte (i bez vokálů), že jde zrovna o tuto americkou skupinu. Naléhavost a rytmičnost jejich zvuku je prostě nezaměnitelná. Co nevidět se Re-Education (Through Labor) zařadí po bok sestřiček jako jsou zmíněné Ready To Fall nebo Prayer Of The Refugee. Kdo si při uvolněném videoklipu vzpomněl na snímek k Give It All, má u mě bod :) Druhý zlatý kousek alba bude Entertainment. Hodně divoká skladba s naprosto fenomenálním refrénem. Hodně vysoce nasazené tempo, parádně řezavé a řvavé kytary, prostě paráda. Zvláštním počinem je Hero Of War. Srdcovka, zahraná jen na akustickou kytaru s fantastickým zpěvem, kdy se na konci přidají na krátký okamžik bicí. Oproti té smršti předtím trochu pěst na oko, ale je vidět, že Američané to umí i jinak. Následně přichází jako blesk z čistého nebe Savior. Nabušený song s extra chytlavým riffem a refrénem. Pomyslná bronzová medaile. A že jsem přeskočil ten zbytek? Přeskočil. Protože nemám slov, co k němu říci. Vezměte brilantní melodic hardcore, na něj dejte zvuk Rise Against s hlasem Tima a začněte do toho bušit kladivem. Nepředstavitelný nářez, leč s melodickými partiemi (docela kontrast k tomu kladivu, že), kterých je ale střizlivě a jen vyplňují pomyslné ticho mezi výbuchy zvuku.
Co si budu nalhávat. Letošní deska nedokázala překonat The Sufferer & The Witness a nejspíš ji už nic nepřekoná. Nicméně jsme dostali další dávku excelentního soundu Rise Against spolu s parádními nápady, tolik specifickým zpěvem, melodičností a uřvanými kytarami. Já tleskám, mám zas na rok dva vystaráno. Pokud vám není rychlejší a tvrdší muzika proti srsti, rozhodně vám doporučuji tuto desku.
Moje hodnocení » 8/10
