Router: TP-Link TL-WR542G

Pokud hledáte návod, jak nastavit tento router, pokračujte sem.

Byl to můj malý počítačový sen a spolu s obdržením notebooku jsem byl krůček od jeho splnění. Mluvím tady o pokrytí bytu internetem, ovšem bez drátů, bez omezení. Ležet na gauči v obýváku a stále být online. Zkrátka jsem začal hledat nějaké doporučené how-to – osvědčené metody, vyzkoušené routery. Inu, dal jsem na seriál článků na PCTuningu a pořídil si čínský, levný. Potvrdilo se, že čínský návrh = šmejd?

TP-Link sliboval mnoho. Nízkou cenu, vcelku atraktivní design, kladné ohlasy a jednoduché rozhraní. V balení samotném se nachází opravdu to nejnutnější. Router samotný, anténa, adaptér, stojánek, dvě knížečky a CDčko. Zařízení samotné dokáže routovat do čtyř míst kabelem a samozřejmě také vysílá WiFi na 2.4GHz frekvenci. Podporuje standardy 802.11g/b, šifrování až WPA2-PSK. Má NAT a DHCP server, firewall či DMZ hosta. Samozřejmostí je filtrování MACovek nebo rezervování IP adres.

Prvním kazem na kráse se stala stabilita. Router v poměrně nízkém stojánku drží pouze svou váhou, a přestože váží nějakých 500g, hledal jsem pro něj stabilní polohu dobrou chvíli. Stojánek lze „nasadit“ přibližně do poloviny přístroje, tudíž těžiště je stále na tom samém místě. A to je kámen úrazu. Provozuji router na stole a tak musím nahoru vyvést jak kabel z modemu, tak kabel z počítače a navíc adaptér. Už jen tyto tři elementy způsobují, že se zařízení neustále převracelo a padalo. Musel jsem tedy vymezit krabičce větší prostor, než jsem očekával, abych snížil vůli kabelů.

Jenže posléze přišlo zklamání největší. Router neustojí velké vytížení. Pokud browsím jen tak – běží jen Miranda a Thunderbird – vše funguje jako po drátkách. Dostanu se na rozhraní routeru, bleskově se připojím z noťase. Pokud ovšem rozjedu download v plném rozsahu (~1MB/s) či upload (~200kB/s), klukovi dojde dech. Nedolagguji se ani na rozhraní routeru, nepřipojím se na internet přes WiFi a po pár desítkách minut vypoví službu DHCP a mně nezbývá nic jiného, než vypojit router ze zásuvky. Někdy se však nepochopitelně poštěstí, a tak router resetuju tu za den sedmkrát, tu ale ani jednou.

Říkáte si, zda má tento kus hardware vůbec nějaké pozitivum? Inu, nemohu si pomoct, ale mně se líbí :) Porovnám-li vzhled například s kusy od OvisLinku, musím jasně zvolit TP-Link. Navíc nevypadá lacině (leč to je subjektivní) a zpracování je (překvapivě) vynikající. Nic nevrže, nic se neprohýbá. Škoda toho stojánku páni inženýři…

Po předchozím odstavci mě napadá, že tady někdo chtěl prodávat vzhledem. Ale nemějme jim to zas tolik za zlé. Pokud bych to měl shrnout, router je stavěný na nižší rychlosti (řekněme tak do 2048/512), jinak bohužel nestíhá distribuovat na všech frontách a sice vám to routuje na počítač, ale nedostanete se do nastavení anebo se nepřipojíte odjinud – dokud ho nezresetujete. Je to škoda; zpracování je opravdu výborné. Stavové LED diody vám navíc dokáží udělat doma skvělou diskotéku a suplovat stroboskop :) Ale to už asi moc dramatizuji. Router zkrátka zapadne tam, kde se to nepřehání s přenosy dat. Na takové YouTubení, IMování, mejlování, browsení, Skypování apod. je to vhodný kus hardware, navíc s celkem šik vzhledem. My fajnšmekři :) však budeme muset sáhnout po dražších síťových řešeních.