Tak a už se s tím svěřím i veřejně. Ano, woko má svou první ghetto khár :)
Táta už nějaký ten týden nadával na náš povoz a vrcholem všeho bylo, když bylo muset pořídit nové tlumiče. Tehdy začal shánět zbrusu nový rodinný vehikl a nakonec se mu pošťastnilo. Z firmy dostal hodně solidní Škodu Fabii ’04 v kombíku, 1.2 HTP. A tak se stalo, že jsem zdědil krásnou, tmavomodrou Škodu Favorit. Díky táto!
Bylo to samozřejmě překvapení. Na řidičák hodlám vlítnout již příští měsíc, jenže pak budu dlóuho čekat na zkoušky. A s autem jsem si nedělal naděje. Na to budu mít za dobrých pár měsíců/let. Z auta ale nejsem nadšen jen proto, že má pro mě jistou sentimentální hodnotu. Ale hlavně je to ta verze ’94 po faceliftu, v úžasném odstínu tmavě modré a ten design od Bertoneho! Kdyby to někoho zajímalo, je to 1.3, nejspíš karbec. Uspěšně moc nekvete, akorát lemy dveří a pod víkem kufru.
S autem jsou plány, to víte že jo. Leč díky nestálým příjmům to bude asi na déle :) Nicméně navigace, autorádio a reproduktory jsou již vybrané a finance se taky sunou. Hlavní jsou teď také nové pneumatiky, ručení, no a pak repase náprav, motoru a převodovky. Až posléze nastane hraní, jakožto snížení, slitiny, lak a vůbec směr do rat looku (věřím v tebe, Dane! :)).
Zkrátka, nová hračka :) Ještě jednou – díky táto.
