Do česka zavítala americká mathrocková známost 31Knots (USA). Spolu s Goro (CZE) a Rivulets (USA) odehráli v mrňavoučké Sedmičce povedenou show, kdy jsem se konečně ujistil o pohlaví vokálist(k)y.

Než jsme se s ženou vypárali na Strahov, objeli jsme celou Prahu jak motorové myši. I přesto, jsme se vybaveni fotoaparátem, pár drobnými a takovejma úchylnejma svítícíma špejlema dopravili na Strahov a jali se kontaktovat halogana, abychom se mohli srazit. Já na Strahově byl prvně, družka to tam ňák znala, takže jsme se s haloganem navigovali pomocí telefénu (pjomiň lastí :() stylem vidíš takovej velkej sloup s takovym skleněnym tentononcem?, až jsme se i přes mou krátkozrakost dohledali. Cestou do klubu jsme minuli několik sportovišť, kde si to zdatní vysokoškoláci a vysokošlokačky rozdávali, ale pozor, v basketbalu. I fotbálek tam byl a pinkaná či-li volejbal. Před klubem už dřepělo plno lidí a ze sklepa se linuly basové linky až to oblečení trhalo. Místo vstupenky razítko, a jdeme dolů.

Abych se přiznal, nikdy jsem nebyl v ničem menším než je Roxy, takže jsem docela valil bulvy, když jsme vlezli do takovýho pokojíčku :) Ale zase to tam bylo takové přátelské a útulné. Protože venku bylo parno že by to jelena porazilo, dopřáli jsme si doušek Mattonky. Hudební produkci mezitím zajišťovali Goro. Mně se líbili stejně jako přítelkyni, halogan to hanil (bůůů, hanbaaa). Stylem hráli takový indie-punk :) Ale velmi chytlavé, asi podpoříme kapelu zakoupením jejich minialba.

Protože akce začala kolem 19:30 a na Strahově se musí končit v 22h, každá kapelka měla něco kolem 45 minut, aby předvedla, co s těma dřevěnejma věcma na špagátu umí. Po pár minutách co odešli Goro naskočili Rivulets, kteří zahráli vokázku ze stylu shoegaze. To se mně moc nelíbilo, zajímavé, ale nah-a. Žena s haloganem si to pochvalovali. Kapela přišla a najednou zase odešla, hrála velmi nenáročnou hudbu.

Po pár dalších minutách to zašlo dunět, funět a chrčet, až se někdo odvážil i pískotem vymámit 31Knots ze zákulisí. Bylo to učinné, poňáč po třech minutách se vynořili tři muzikanti. Hurá! Začli tuším Hearsayem Savage Boutiquem, v půlce přestali, prej zlobil odposlech. Pan zvukař tam pokroutil hejblatama a skladba začla znova. halogan se najednou ztratil mezi ostatními, my jsme stáli vzadu a naslouchali. Frontman skupiny Joe Haege nastoupil v modrém sáčku a modré kravatě. Sáčko po chvíli odhodil, pže dvoumetrový strop cirkulaci vzduchu moc nepřál. Jak jsem zmínil, na začátku představení tam byly nějaké problémy se zvukem, načež jsme si osvojili zásobu sprostých anglických frázi. “I can’t hear shit.” nebo “There’s all fucked up.” si přeloží asi každý :) Joe se naučil i hezky česky poděkovat, takže to bylo samé “diky” “diky” “diky”. Jay Winebrenner jako basák tam pobíhal v červeném tilku a náramně to prožíval, pořad sebou házel. Bubeníka Jaye Pellicciho jsem skutečně neviděl, ze zadu byl docela prd výhled a navíc byl hnedka za zpěvákem/kytaristou. Zvuk mi přišel moc fajn, trošku víc to řvalo než u předkapel, ale to jsem na koncertech už trochu zvyklý, že se tam holt hraje jak pro hluchý :) Moje tři nejoblíbenější skladby (Hearsay, Man Become Me a E For Alpha, myslím :)) odehráli hnedka na začátku, takže zbylou půl hodinku jsem si jen tak pokyvoval. Koncert byl ale výbornej. Na konci přidali ještě jednu a ta byla móóóc dobroučka, taková monumentalní :) Moc se mi zalíbila, jen nevím, jaká to byla :/ Eventuelně se vyjádřete v komentařích, dženkuji :)

Akce skončila kus po desáté, pokračovalo se jistě do pozdějších (ranních) hodin. My jsme se spakovali ani ne v půl jedenácté, halogana tam nechali svému osudu s přáteli a pádili domů. Kapely byly supr, zvuk mi přišel bezva (občas to na můj vkus až móc řvalo :)), obsluha v klídku, prostě parádička, žádnej promrhanej večír :)

pridej.cz