Post-hardcoroví mágové z Kanady Billy Talent loni zavítali do našich krajů poprvé, když rozehřívali publikum před americkými My Chemical Romance. Slíbili, že přijedou znova, a inu, včera tu byli. S nimi do našich luhů a hájů přicestovali i političtěji zaměření punk rockeři Anti-Flag. Co pro mě bylo překvapením, že řekněme dobrých 60% přišlo jen a kvůli nim. A přitom Billy Talent měli být hlavním interpretem večera. Mnoho lidí proto organizátorům vyčítalo, že dali dohromady zrovna tyhle dvě skupiny. Na jedné straně několik punkerů, na straně druhé 14leté blogísačky. No a pak tam byli normální lidé, jako třeba já a žena :) Když jsme prošli kolem několika desítek až stovek patkařů, snažili jsme se dostat do haly. Na začátku nás prošacovala pokérováná ochranka, která ovšem nehledala bombu, nože, pistole nebo praskací kuličky, nýbrž pití. Kdo měl prostě s sebou pití, musel ho buď na místě do sebe kopnout anebo ho pohodit poloprázdné vedle sebe. Vypadalo to tam pak jako v recyklačním centru.

Anti-Flag

Když jsme se dotlačili dolů, hned jsme se ze strachu o místa natlačili na samý chvost dosud stojících fandů. Avízovaný start se samozřejmě v 19:30 nekonal, po půl hodině pískotu a nadšeného řvaní na pusté pódium se tam objevily první známky života v podání členů Anti-Flag. Po obligátních slovíčkách každodenní angličtiny jako “fuck” a “motherfuckers” do toho začli kluci bouchat. Američané si ovšem mé uši nezískali. Jediné tři písničky, u kterých jsem dokonce i otvíral naprázdno pusu, byly Turncoat, The Bright Lights Of America a This Is The End (For You My Friend). Jako jediné mi po studovaní jejich materiálu ulpěly v hlavě. Zvuk nebyl moc povedený. Nejprv byly bicí, pak dlouho nic, pak zpěv, kytary a někde vzadu pod kabátem zvukař dusil basu. A proto jsem si jejich tématickou hodinku mezi dotírajícími, hopsajícími fanynkami upoceně odnudil. Bohužel, někteří fanoušci Anti-Flag mi moc nápadně připomínali ortodoxni fanoušky Sparty. Řvali jak jen mohli, dělali bordel jak mohli (nebojte, pogo poznám) a zkrátka tomu nasadili korunu. Nejvíc mě baví na internetových diskusích tvrzení, že kapela skvěle komunikovala s publikem. Jediné, co publikum umělo bylo na všechno řvát “JÉÉÉ!”, což pak basista okomentoval tím, že jsme se trošku ztratili v překladu.

Pravé a nefalšované peklo ovšem nastalo o přestávce. Hala nebyla vůbec zaplněná, ale nějakých 1.000 lidí tam být mohlo. Teď vezměte takových 300 zpocených, žíznivých lidí a nažeňte je do malinké trafiky na nádraží. Tak nějak asi probíhal nákup občerstvení. Díky nemožnosti přinést si vlastní pití dovnitř a neschopnosti organizátorů se tak osvěžení smrsklo na dvě pípy, jednu ledničku a čtyři lidi z personálu. Stát frontu bylo za trest. A ještě větší trest a blbost byla stát tu frontu poctivě. Díky mé poctivosti (čti blbosti) jsem přišel se ženou o čtyři první písničky Billy Talent. Kdyby žena nebyla tak iniciativní, neprodrala se dopředu a nezaplatila ukrutných 160,- za nic, stál bych tam ještě dnes. Navíc z nějakého podivně úchylného důvodu byla vypnutá studená voda. Na záchodech prostě tekla výhradně teplá. Ať už za to může kdokoliv, doufám že umře na ploché nohy.

Billy Talent

Jak jsem zmínil, začátek Billy Talent jsme trošku propásli. Díky lepšímu místu jsme se ale už nepotili a hlavně se nám lépe dýchalo. Ale zase hůř fotilo. Fotky byly vůbec s tou mou pouťovkou v takových podmínkách problém, ale nakonec se některé povedly. A to ještě spíš ty ženiny :) Kanaďané ale nezklamali. Zahráli snad všechny moje oblíbené. Navíc ukázali i jednu novou, která bude na novém albu. Během ní se na pódium vyhoupl zpěvák s baskytaristou Anti-Flag. Bohužel, skladba se mi zrovna moc nelíbila, hlavně mi přišlo, že jsem ji už někde slyšel. Co je ale dobrou zprávou, že už jsou kluci v půlce prací. Zvuk se ale ani napodruhé nezlepšil. Kytara hrála jako na poplach, do toho Benjamin hulákal, pak tam mlaskaly bicí a nakonec tu basu opět kdosi škrtil. S vystoupením Billy Talent jsem tedy spokojen. Zatrsal jsem si, zapěl, nafotil a natočil.

Nakonec ještě jednou zdůrazním hodně špatnou organizaci. Dva sudy a lednička, která došla po pěti minutách, je přecejen na takovou účast hodně málo. Občas byl problém ale i v samotných lidech. Když při vystoupení Anti-Flag nějaká slečna omdlela mezi lidmi díky nedýchatelnu, všichni kolem ní udělali kroužek a místo nějaké pomoci na ní “týjo-jovali”. O některých fanoušcích jsem psal výše. Zvuk mohl být také lepší a možná i to místo. A koneckonců, mohla být i jiná předkapela. Sypat dohromady Billy Talent a Anti-Flag jen proto, že spolu kamarádí, to není zrovna košér. Ale to bych už chtěl asi moc.

A ten bordel na konci? Mmmh, u koho v pokoji to vypadá podobně? :)

» Fotky a videa z koncertu

» Cubicovy fotky na Superbeat.cz

pridej.cz
Počítače