Snad první post-rockový koncert v Čechách, který musel být přesunut pro zájem. Irští God Is An Astronaut se rozhodli poprvé navštívit naši malou zem v srdci Evropy a poblouznit nás svým osobitým zvukem. Několik měsíců trpělivého čekání a škrtání dnů v kalendáři tak uběhlo a my, plní očekávání, stojíme před Matrixem na Žižkově.
Jako support měli vystoupit s Five Seconds To Leave i tuzemští Urobora, ze kterých díky personálním problémům sešlo. A bohužel nejen pro onu neděli. Nicméně provalená firma z Jindřichova Hradce slibovala pořádný post-rockový aperitiv. Trojice se na pódium vyhoupla přibližně kolem deváté a začala mezi už tehdy docela početné publik sázet svůj um. Při prvních skladbách jsem se tak lehce probíral, pokyvoval a houpal se do rytmu. Hutný a tvrdý sound linoucí se z aparatury se mi zamlouval, co mi chybělo, byla nějaká znatelnější melodičnost. Klukům za zády lítali orli, bortily se ledovce, tepaly tepny… Všechno mi chutnalo, bavilo mě to, ale místo třešničky na dortu, místo dělové koule do kanónu, tam vždycky vložili měkounký polštářek. Sám jsem natáčel tři minuty v domnění, že mi někdo uflákne hlavu bouracím kladivem, ale místo epické gradace jsem tři minuty natáčel ukolébavku. Nejbombovější skladba přesto byla určitě Our Black Heart, kdy se vzadu na projekci bortily obrovské domy, mosty a jiné kolosy. Zkrátka pánové – bomba, ale neříkejte mi, že v lunaparku nepůjdete na tu nejzábavnější atrakci.
Po půl hodinovém štelování nástrojů a nadávání nad tím, ze se dva nejvyšší diváci postaví do první řady, na sebe konečně Irové nahodili nástroje a začali. Spíše nenápadní chlapíci, v kapsáčích a nejobyčejnějších tričkách. Stáli sice daleko od sebe, ale díky tomu vynikla naprosto bombastická projekce. Jak už to u GIAA bývá zvykem, šlo o záběry vesmíru, matičky Země, kosmonautů, ale také o pády a výbuchy jaderných bomb, nejrůznější experimenty a pokusy. Například k Fragile hrál přímo videoklip. Nejskvělejší byl ale snímek k jedné z posledních skladeb, kdy se za kapelou promítaly náboženské „napravovačky“ a reklamy, které se během vteřiny a řízného kytarového doprovodu přeměnily v otočený pentagram a následně v podobiznu baphometa. Odpusťte mi ten předpotopní výraz, ale Irové prostě hráli jak z partesu. Skvělé novinky jako Echoes nebo zahajovací Shadows dokázaly rozpumpovat publikum slušně. I když to bylo bohužel vidět jen na několika málo pokyvujících hlavách. O naprosto brilantních kouscích jako Fragile jsem se zmínil, osobní vrchol všeho možného Suicide By Star mě (a nejen mě) rozložil na ždibíčky. Cokoli kapela vytáhla z klobouku, stálo za to. A Deafening Distance, Route 666, Far From Refuge nebo bonusová a úplně poslední Radau. Fantazie.
Extázní večer. 270 lidí se přišlo podívat na jeden ambiciózní český projekt a na jedno světoznámé post-rockové jméno. A myslím, že nikdo nemohl odcházet s hlavou svěšenou. Five Seconds To Leave mě osobně překvapili, nikdy předtím jsem je neslyšel, a i když jim budu pořád vyčítat ten vyšuměný konec, v mém žebříčku se řadí k českým stár jako Lvmen a Thema Eleven (budiž jim země lehká). No a God Is An Astronaut. O jejich nenahraditelném zvuku svědčí jen to, že na ně chodí i lidé, kteří obyčejně post-rock neposlouchají. Tenhle večer hráli trošku tvrději jak na studiových nahrávkách, ale podle mého to bylo jednoznačné plus. A musím se také přiznat, že jsem do onoho večera netušil, že to jejich „héééé“ a „jůůůů“ dělá kytarista do mikrofónu pusou. Zkrátka další fantastický Bobřík do sbírky každého fanouška. Milí pánové, byl to pro mě svátek.
Fajná recka chlape ! Byl jsem přítomen a tak vím, o čem je řeč. Úžasný večer, jen co je prada.
A pak, že GIAA nemají vokály. Také jsem netušil, že za tím hůů hééé hááá stojí kytarista. Dobře podané vysoké polohy ! Pro navození atmosféry velmi účinné.
byl to baphomet, ne satan
[1] Určitě, ty hlasy tam hrajou ohromnou roli, i když si to člověk nemusí uvědomovat.
[2] Děkuji za klarifikaci, opravil jsem :)
Musím se přiznat, že mě vcelku překvapilo, že snad poprvé byl v Matrixu vcelku obstojný zvuk..Jinak GIAA jsou prostě neoodidkutovatelná špička
skvělý report…naprosto úžasný koncert, nj GIAA to prostě umí :)
[4] Pro mě to byla v Matrixu premiéra, ale musím říct, že zvuk opravdu supr. Že jsem se bál, jak bude bicí a basa přeřvaná kytarou, bylo to naprosto skvěle vybalancované, včetně samplů.
[5] Pěkně děkuji, byla to opravdu jízda :) Škoda tolika „klidných“ hlav.