Poprvé tu byla garage rocková modla loňský srpen na Trutnovském open-airu a nejen proto, že je Trutnov daleko, ale vzhledem k mým nejistým sympatiím k festivalům jsem nad účastí pokrčil rameny a doufal, že dorazí s příštím albem. A kupodivu jsem ani tak dlouho čekat ani nemusel. V lednu ohlášený koncert v pražském Lucerna Music Baru mi na tváři vykouzlil úsměv. Zabookované vstupenky pak byly samozřejmostí, a tak už zbývalo jen počítat dny.
V Lucerně jsem nikdy nebyl, takže jsem byl překvapen jejími rozměry. I když je to po Sedmičce nejmenší klub, co jsem kdy navštívil, měl jsem tam problémy s orientací, takže jsem většinou chodil s davem. Slušná Plzeň za 35 Kč budiž plusem, takže s osvěžením jsme se šli mačkat dolů, kde už bylo našroceno plno lidu. Když jsme k nim dorazili, tak jsem se teprv začal divit. Byli jsme v podstatě u baru, ale zároveň jsme neměli daleko pódium. V situaci, kdy jsme chtěli stát tak akorát, abychom viděli na pódium a zároveň nebyli ukopáni v kotli, byla tak hůře proveditelná. Nakonec jsme stáli jakž takž, načež se čeští Sunflower Caravan se vyhoupli na pódium. Od pohledu nesympatický frontman, který viděl jídlo naposled někdy loni v srpnu, začal loudit na svých klávesách vcelku líbivé melodie, zdatně mu sekundovala příjemně bublající basa a velmi dynamické bicí. I když jsem neočekával vůbec nic, příjemně mě kluci překvapili. Nebáli se ani některých postupů, které znám z post-rocku, kdy začínali skladbu v klídku a zakončili ji hrozným bušením do všeho. Škoda, že mi k té hudbě nesedělo obsazení, nepříjemný, za každou cenu vtipný a ulízaný frontman mi to strašně kazil. Tak či onak, fajn „klavírovka“ s energickými bicími, doporučuji poslechnout na Bandzone profilu kapely. Po půlhodince pánové poděkovali a sebrali se.
Po další půlhodince, kdy se přestavovalo pódium (odneslo se veškeré vybavení Čecháčků, což čítá i dva klavíry), se po nesmyslném pískotu a řvaní (což se nám jednou podařilo i rozject slovy: „Jooooo! Nikdo na pódiu nestojííííí!“) na prknech objevili očekávaní The Subways. Odpálili to skladbou Kalifornia a i když mají ráznější songy, komplet všichni začli hopsat a pařit. Nehledě na polohu a vytipovaný spot jsme se tak popostrkovali se všemi přihlížejícími a upřímně mi to ani nevadilo, nepařit se momentálně nedalo. Když pak kapelníci vyšvihli Oh Yeah musel jsem řvát jak na lesy, lidé pomalu omdlévali, už tak zkropeni potem začli ještě víc burácet a celým klubem se ozývalo jen: „OH YEAH! OH YEAH!“. Pak zmínim Mary, při které se s prvními údery do bicích začalo opět nehorázně pařit a strkat a skákat z pódia. Billy u mikrofónu jenom halekal, že jsme „fucking crazy“, a že „Praha is the most fucking amazing place, we’ve ever been to“. To bych mu i věřil, tak živé lidi jsem na koncertu ještě fakt nezažil. Posledních pět kousků už jen bylo zkázou všeho a já jen děkoval, že byl vynalezen beton a nepařilo se mezi stěnami z prken, protože by nám to celé spadlo na hlavu. Moje srdcovka With You mě sice trošililinku zklamala (ale ona asi už vylepšit nejde), avšak i přesto mi málem uletěla hlava. Pak přišel většině lidí (i mně) neznámý song This is the Club for People Who Hate People (australský bonustrack z All Or Nothing), ale to vůbec nevadilo, protože je to naprostá bomba, a tak se opět bořilo a hulákalo, jako celý večer. A pak přišli Strawberry Blonde a Girls & Boys. Po druhé jmenované nás nechala kapela v tranzu a odešla se osvěžit. Po chvíli se vrátila, z publika se několikrát ozvalo „ROCK’N'ROLL QUEEN!“ a už bylo jasno. Největší rozsekávka na konec, všichni zpívali jak o život, všichni skákali jak o život. No a posléze už zbylo jen: „You were fucking crazy Praha! And fucking best audience!“ Po hodince a něco to měl zpocený dav za sebou.
Možná ne nejlepší koncert letoška, ale rozhodně nejrozjetější. Poprvé jsem viděl české fanoušky takhle pařit a „spolupracovat“ s kapelou. Příjemné bylo, že ani Sunflower Caravan nezklamali, že pivo nebylo tak hrozné, a že se našlo minimum zažitek-kazičů. Prostory byly hodně malé, ale díky nižšímu pódiu to bylo zase takové osobnější. Večera zkrátka vůbec nelituji, byla to fakt bomba a zážitek. Až tady budou příště, nesmíme si je nechat ujít.
