Zkušenost: Vista x64 po měsíci

Před měsícem jsem si vybral svých pár zlatých z účtu, zajel do svého oblíbeného obchůdku, přikoupil další paměti do stroje a jal se rozpoutat boj. Protože jsem nyní disponoval čtyřmi GB operační paměti, rozhodl jsem upgradovat ze svých vykonfigurovaných XP Pro na Vistu Business, a to rovnou 64bitovou. Vistu od října využívám na svém notebooku, také Business, leč 32bit. Problém s rychlostí či stabilitou jsem (téměř, viz dále) nikdy neměl, takže jsem se upgradu vůbec nebál. S novým a čistým systémem jsem se v podstatě na instalaci i těšil.

Do nového systému jsem se tak těšil, že jsem si před instalací neudělal ani zálohu všeho možného. Po přibližně hodině instalace a lehké nervozity jsem však úspěšně nabootoval do nového prostředí. S oddechem jsem zjistil, že je vše na svých místech. Vistu jsem instaloval na jiný disk, než se nacházely předchozí Windows, tudíž vše zůstalo tam, kde jsem to nechal. První mé kroky vedly do složky se softwarem. Ovladače ke grafické kartě (X1950 Pro) byly první instalovanou záležitostí, na plochu jsem se totiž dostal v rozlišení 800×600. A na 50cm úhlopříčce to nevypadalo zrovna příjemně. Ovladače vůbec byly příjemným překvapením. Vista buď již většinu hardware znala anebo nebyl sebemenší problém sehnat WHQL x64 drivery.

Posléze přišla na řadu programová výbava. Na x64 systému můžete samozřejmě spouštět 32bitové aplikace, leč nemusí to být vždy 100%. Vista nainstaluje jak klasický System32, tak hlavně onen SysWOW64. V systému se pak dělí ještě Program Files. Zatímco do Program Files mají přístup jen 64bitové programy, Program Files (x86) je pro vše ostatní. Pozor proto na to, ne všechny aplikace se instalují kam mají. Nativních 64bitových aplikací je však stále velmi málo. Osobně mám nainstalovány akorát x64 verze 7-zip, avast!, IE7Pro a Process Explorer. Zdrcující převaha x86 aplikací mě však nijak neomezuje. Prostě mají v taskmanageru za procesem *32 a fungují dál. Jediný problém jsem zaznamenal se dvěma komponentami do Foobaru (foo_uie_playlists_dropdown a foo_uie_explorer), ale tam se to vztahuje na všechny Visty, ne jen x64 verzi.

Po měsíci používání jsem nenarazil na žádné výrazné problémy. Z počátku mě potkávala občas modrá smrt, stejně jako zprvu na notebooku, ale Vista se po pár dnech asi naučila, co BSOD způsobuje, problém podchytila a od té doby běží počítač 24 hodin denně. Další problém mívám se složkami, ale to bylo již na XP. Nastavení “Možnosti složky” se zkrátka nepřenášejí na všechna místa, semtam se neudrží ani tam, kde jsem vše nakonfiguroval. Stejně tak jako seřazování složky plné EXE souborů podle interpreta nebo hodnocení mi nepřijde zrovna logické. Jsou to však maličkosti, které se dvěma kliky dají změnit anebo se dají s chladnou hlavou přejít. Co je ovšem zajímavější - svého iRivera připojuji jako mass-storage a zatímco na notebooku s 32bitový OS se objeví přehrávač mezi disky v podstatě ihned, na 64bitech trvá přiblizně 10 sekund, než ho Windows rozpoznají.

A plusy? Říkejte si co chcete, mně se ty “omalovánky” líbí. Průhlednost oken, stíny, efektní nájezdy oken. Magický Win+Tab používám jen když chci zapůsobit na návštěvy nebo se chci pokochat, jinak je to oproti obyčejnému Alt+Tab strašně pomalé. Dále jsou skvělé živé náhledy oken na hlavním panelu a ve zmíněném Alt+Tabu. Dříve jsem také zavrhoval Windowsácký autorun při čemkoli nově připojeném, nyní ho využívám vlastně pokaždé. Proklamovaná vylepšená správa paměti je ale opravdu něco skvělého. Zatímco na XP se takovy Foobar pouštěl klidně i 7 vteřin (vskutku náročný config), na Vistě je spuštěn v sekundě. Bohužel pro mě, tuto skvělou vymoženost využívám minimálně - počítač nevypínám, a když už musí dojít k restartu, ty 2 minutky dělám něco jiného a přijdu pak k plně funkčnímu systému již se vším spuštěným. V jiných ohledech jsem nárůst výkonu neshledal. Stabilita systému je již vskutku špičková, ale o tu jsem neměl nouzi ani na starých Windows. Ještě se zmíním o postranním panelu. Zprvu jsem ho zavrhoval, ale nyní na něj nedám dopustit. Se svými stovkami úžitečných pluginů, od sledování počasí či kurzu měny, přes SMSkování, rádia či infa o stavu baterie si vydobyl pevnou pozici na mém desktopu.

Přestup na 64bitovou platformu byl pro mě takový krok do neznáma. Kdekdo nade mnou kroutil hlavou a strašil mě, já však dnes řikám, že toho přechodu vůbec nelituji. Na XP bych se už nevracel. Vezmeme-li ale, že na Vistu se čekalo 5 let, nabízí toho poměrně hodně málo. Oproti Windows XP tu opravdu zas takových rozdilů není. Přesto - Vista x64 jsou dnes jediný, komfortní 64bitový OS (Linux je povídání na jindy). Nic tu nepostrádám, nějakých zásadních novinek tu ovšem také není moc. Upgrade ze starých XP se proto moc nevnucuje - nic moc tím nezískáte. Chcete-li ale x64 systém a víte, co děláte, mohu vám přechod rovnou doporučit.

Nakonec ještě tip - používáte-li také Vistu a setkáváte se s nějakými otravnými problémy, doporučuji seriál Vista Pain od DXP - problémy a řešení na palčivé a časté problémy v nových Windows.